|
Abychom na únorové schůzi při hlasování o přijetí nového člena nebyli na rozpacích co a kdo je ona nová posila, tak vám se svolením majitele tří láhví zatím nevypité metaxy, předkládám jeho originál story z bílého křesla. Pro přehlednost jsem nasekal pouze odstavce. Jak poznáte ze slohu, příběh byl sepsán po zákroku, s ukrutnými bolestmi a téměř v bezvědomosti..
Zdar kaktusu!!
Teď ti napíšu proč sem stebú fčera nešel na pivo ty chuju!
7.2.2008 sem byl objednaný u zubařa na 9:00!! F práci sa ně odrána nedařilo.Hned ráno mi spadla na zem šupléra, pak sem zlámal frézu, zmrdal kus, zkrátka fšecko špatně!! Za pět třištvrtě sem skočil do angličáka a vyrazil směr Hrachovec!!
F koštětíně mě rochnul klíňák od alternátora nebo co to je, tak sem to struhnul kolem Uhdeho nové firmy do Unikolu kúpiť nový. Neštěstí měli tak sem jim tam nechal 27,- kč a mrskal do Hrachovca!Na výměnu nebyl čas tak sem to drtil na baterku! Fšeci na mně blikali že nesvítím nekeří aj posunky dělali ale sral sem na ně abych to stíhal.
Dojel sem o minutu pozdějš! Šak už ňa vyhlížala ta co pomáhá doktorovi. Nahodil sem na adidasky ty igelitové pytlíky a už ňa volala ,, poťte''. Toš sem tam vlézl, sundal bundu, toronťácký klobúk a zabral místo v tém jeho křesle. Přišel ten chlap od fochu mrknul do karty a cosi řék té cérce co mu pomáhá. Nerozuměl sem mu ani slovo, ale ona asi jo protože drapla ručník, hodila ho na rameno a začala plniť jakýmsi bordelem inječní stříkačku! Toš připomělo mi to jednu scénu z majora Zemana, ale zdálo sa mě že je na také blbiny eště moc brzo. Potém tu stříkačku položila na ten pultík mezi ty zrcátka, háčky, dlátka, kleště, ohlé kleště, křivé kleště, kleště od krvi a jiné rytecké nástroje, tak sem pochopil že s Mimikrama nehraje a je to nachystané na mňa.
Doktor lapnul tu stříkačku, druhů ruků mě roztáhnul čelist a začal ňa v čuni bodať gde sa mu to hodilo! Odhodil ju práznů do kýbla v kerém už bylo pár zubů.( Rači sem nic neříkal a doufal že mi ten nový můstek nebude dělat s totych náhradních dílů).
Dyš teho nechál sem myslel že móžu jiť dom, ale přiskočila ta mladá cérka, podala mu jakýsi plechový tácek s nějakým kytem, a on mi ho vrazil do huby, a že ,,skůsni !´´ Podíval sem sa na něho tým svojím otevřeným rypákem a on sa opravil ,,jemně skůsni´´.
Nechal ňa asi pět minút přemýšlať a za tu dobu sem přišel na to že mně má dělať vrchní patro a ne spodní! Nemoh sem ani blepnůť toš sem sa to pokůšal přehodiť sám. Drželo to jak sviňa toš sem tehó nechál. Paksa otevřély dveře a vešel!! Myslél sem že ten tácek zhutnu! Bílů gumovů zástěru až po zem, na hlavě měl taký štít co zme používali na základce v chemii na rukách rukavice a už si to hnal ku mě! Myslel sem že sa bude točiť třetí díl Hostelu, ale nikde sem neviděl tu robu co lécé s klapku a řve ,,obraz 16 po prvé´´.
Podíval sa na mňa, vyrval mi z čuně ten tácek s kytem a asi aj s páru zubama a zavelel ,, vypláchni si´´. Vypluvnul sem ten zbytek sajrajtu aby si to nespletl s kazem a nezačal ně eště vrtať do zdravého zuba. Pak ně roztáhl skus,zapříčil to deseticentimetrovým špalkem, ta jeho o hodně let mladší sestra mňa tým ručníkem přes čelo přikurtovala k temu křeslu! Doktor vzal jakési kladívko a ťuknul mňa do zuba a prý esli neco cítím! Mluviť sem nemoh kvůliva temu špalku, hlavů sem též nepohnul, toš sem na něho aspoň buzerantsky mrknul! POCHOPIL!!
Sklopil štít vzal jednu asi ze čtyř vrtaček, vytáhl ten vrták a hodil do krabice ,,tupé´´. (Asi dělal za války v Osvětimi, protože já sem nezatupil tolik nástrojú za svoji dvacetiletou frézařskou kariéru). Do teho stroja nasadil jakýsi brůsek (kerý mu dal beztak Uhde),do druhé ruky vzal ten malý špigélek a začal mi ramplovať v garbovni! Asi po pěti minutách mi dal prvý time out. Ségra ně odvázala od křesla on mně vytáhl ten kus dřeva a já sem vypluvnul asi půl kila porcelánu nebo s čeho ty zuby sů! ,,Pokračujeme´´ zahlásil!
Ta cérka mňa zas omotala tým ručníkem, on si mezitým nasadil nový kotůček, hubu sem otevřél už dobrovolně, a on pokračoval s tou miniflexou v načatém díle. Po dalších pěti minutách skončil, odvázali ně hlavu a ze slovy ,,pro dnešek stačí´´ ňa pustili dom! Vypluv sem další kilo skloviny zmíchané z vánočním kaprem a konečně sem slezl steho křesla. ,, Bude to asi tak den či dva boleť´´ řval za mnů!
Dyš sem odtama šel a postupně přestávala učinkovať ta injekca, začal sem cítiť jak Dustin Hoffmann z Maratonca. Cestů dom sem sa zastavil do pneuservisa v Hrachovcu esli by ně nepřehodili ten klíňák. Šak jo to sa něják udělá řek mi ten minišéf a smíl sa jak piča. Pochopil sem že nekůří startky a nechal ho viniknúť jak si vede v praxi. Dokázal to!!! V práci ňa to začlo boleť eště věc, pak zas věc a doma moc!
Toš sem dojel do rodné vísky a čepl trochu (1l) slívky. To sem si dal!!! Přijel sem dom, kopl do sebe kalich a v ten moment sem myslel že zhutnu nohy! Bolesť jak cip! Obrůšené zuby do špice jak upír.
A pak sa divíš že sem nešel na pivo!! Chuju!! A mimochodem 18.2.2008 v 8:30 mám druhé kolo! Doufám že nebudeš chtít jít na pivo!!!!
A bolí mňa to aj teď 8.2.2008 19:15h
 Přidat jako oblíbený (78) |  Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 1919
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.. |
